IT forenzika · Soudy

Jak se technicky ověřuje digitální podpis?

U elektronicky podepsaných dokumentů je třeba rozlišovat mezi viditelným zobrazením podpisu a kryptografickým podpisem.

Nezávazná poptávka

Pro soud není rozhodující, kolik analytických programů bylo použito. Rozhodující je, jakou konkrétní technickou skutečnost lze na základě dostupných údajů spolehlivě zjistit, jak k tomuto zjištění dochází a kde jsou jeho meze.

Konkrétní otázka týkající se důkazů

Prověřujeme strukturu podpisu, získání certifikátu, stav integrity a podepsanou část dat a zaznamenáváme, co technická kontrola skutečně potvrdila.

Proč jedna digitální stopa málokdy stačí

Digitální artefakty vznikají v systémech s vlastními mechanismy ukládání, synchronizace a protokolování. Jednotlivé časové razítko, záznam v protokolu nebo hodnota v databázi se proto bez kontextu nepoužívají k vyvození konečného závěru. Pokud to otázka důkazu vyžaduje, provádí se korelace několika navzájem nezávislých stop a prověřují se technicky plausibilní protihypotézy.

Kde leží hranice výpovědi

Platný kryptografický podpis automaticky neodpovídá na všechny otázky týkající se totožnosti, oprávnění k zastupování nebo právní účinnosti; toto posouzení přesahuje rámec čistě technického zjištění.

Jak LanCologne řeší důkazní otázku

V případě LanCologne začíná soudní IT forenzní vyšetřování otázkou důkazů, nikoli konkrétním analytickým programem. Nejprve se vyjasní, jaká technická skutečnost má být zjištěna, které zdroje dat jsou pro tento účel vůbec relevantní a jaké protichůdné hypotézy je třeba zohlednit.

Důkazní materiály a výchozí data jsou jednoznačně zdokumentovány. Pokud je to technicky možné, provádí se vyhodnocení na ověřených forenzních zálohách nebo vhodných pracovních kopiích. Nálezy relevantní pro rozhodnutí nejsou přijímány pouze proto, že je vykazuje software. Ověřuje se původ, logika vzniku a kontext artefaktu; klíčové nálezy se v případě potřeby ověřují na základě podkladových dat nebo pomocí druhé odborně vhodné metody.

V posudku jsou od sebe odděleny zjištěné skutečnosti, technický výklad a závěr. Stejně jasně jsou popsány i hranice tvrzení: Co lze prokázat? Co je pouze podloženo? Jaké existují protichůdné nálezy? Co zůstává otevřené? Neprokázání není přetvářeno na zdánlivě jisté tvrzení.

Hlavní část je sepsána tak, aby soudce bez specializovaných znalostí v oblasti IT forenziky mohl pochopit postup odvození. Technická ověřitelnost zůstává zachována. Zdrojové údaje relevantní pro ověření, informace o integritě, artefakty a jednotlivé kroky vyšetřování jsou zdokumentovány tak, aby nezávislý IT forenzní expert mohl v rámci případného protiznaleckého posudku pochopit klíčová zjištění.

Od soudního příkazu k spolehlivému svědectví

Pozitivní nálezy, negativní nálezy a nedetekování

Závěr odborného posudku musí být otevřený. Pokud data potvrzují zkoumanou hypotézu, vysvětlí se, na čem je založena. Pokud této hypotéze odporují spolehlivé důkazy, jsou uvedeny také. Pokud datová základna nestačí k jednoznačnému závěru, označuje se to jako „neprokázáno“ nebo jako „otevřená technická otázka“. Právě toto rozlišení zabraňuje tomu, aby z mezery v datech vzniklo zdánlivě jisté tvrzení.

Srozumitelné pro soud – technicky ověřitelné pro protistranu

Odborné jádro je vysvětleno srozumitelným jazykem. Odborné termíny se používají pouze tam, kde je to nezbytné, a následně jsou vysvětleny. Zároveň jsou zachovány klíčové technické základy: zkoumané zdroje dat, relevantní artefakty, informace o integritě, časové souvislosti a metodické kroky. IT forenzní expert, který není seznámen s daným postupem, by měl být schopen ověřit odvození, aniž by se hlavní text pro soud stal pouhým souhrnem technických surových dat.

Metodické zařazení

Pro soudní IT forenziku neexistuje žádný zákonný seznam předepsaných analytických programů. Z odborného hlediska jsou rozhodující kontrolovaná datová základna, integrita, zdokumentované kroky vyšetřování, srozumitelné závěry a možnost nezávislé kontroly.

Modul základní ochrany BSI DER.2.2 „Příprava na IT forenziku“ obsahuje užitečné základní principy pro přípravu na pozdější forenzní vyšetřování a pro zajištění stop při incidentech v oblasti IT bezpečnosti. Nejedná se však o standard pro forenzní vyšetřování v trestním řízení; modul výslovně uvádí, že jeho předmětem není samotná forenzní analýza a že se nevztahuje na IT forenzní vyšetřování v souvislosti s trestnými činy.

LanCologne jako nezávislý IT znalec

Pokud soud potřebuje technicky objasnit konkrétní otázku týkající se digitálních důkazů, prozkoumáme dostupnou datovou základnu nezávisle a bez předpojatosti. Cílem není shromáždit co nejvíce technických výsledků, ale poskytnout odborně podloženou odpověď: srozumitelnou pro soud, transparentní ve svém odvození a technicky ověřitelnou.

Pro znalecké důkazy v občanskoprávních řízeních jsou rozhodující zejména §§ 402 a násl. ZPO. § 403 ZPO podmiňuje předložení důkazu uvedením bodů, které mají být předmětem znaleckého posudku. Podle § 404a ZPO řídí soud činnost znalce; v případě sporného skutkového stavu určuje skutečnosti, na nichž má být znalecký posudek založen. § 407a ZPO ukládá znalci mimo jiné povinnost prověřit, zda se zadání vztahuje k jeho oboru, sdělit případné důvody, které by mohly odůvodňovat nedůvěru v jeho nestrannost, a v případě pochybností o obsahu a rozsahu zadání neprodleně požádat soud o vyjasnění. § 411 ZPO upravuje písemný znalecký posudek, jakož i jeho vysvětlení či doplnění. Posouzení znaleckého posudku spolu s ostatními důkazními okolnostmi zůstává úkolem soudu (§ 286 ZPO).

Pokud se znalecký posudek vypracovává v rámci trestního řízení, vztahují se na znalce ustanovení § 72 a násl. trestního řádu. Konkrétní procesněprávní zařazení závisí na daném zadání a řízení. Naším úkolem je odborně zodpovědět technickou důkazní otázku; tento posudek nenahrazuje ani právní posouzení, ani soudní vyhodnocení důkazů.

Často kladené otázky

LanCologne – IT forenzika pro soudy

Máte dotaz týkající se digitální oblasti? Společnost LanCologne vám pomůže s objektivním a nestranným IT forenzním vyšetřováním.

Kontaktujte nás hned teď