IT forenzika · Vyšetřovací orgány
Wie wird der Einfluss unvollständiger Daten auf die Ermittlungsbewertung quantifiziert?
Wenn Daten fehlen, muss nicht nur die Lücke, sondern ihre Bedeutung für die Beweisfrage beschrieben werden.
Proč je tato otázka důležitá pro vyšetřovací orgány
V případě pokročilých vyšetřovacích otázek jde málokdy pouze o to, zda existuje nějaký konkrétní artefakt. Rozhodující je, zda je technická interpretace spolehlivá, jaké protichůdné hypotézy existují a jaké závěry z dostupných údajů v daném případě nelze vyvodit.
Technický přístup k výzkumu
Wir benennen, welche Datenklassen fehlen, welche Aussagen dadurch nicht möglich sind und welche Befunde unabhängig davon belastbar bleiben.
Kde leží hranice výpovědi
Eine unvollständige Datenbasis erlaubt keine pauschale Aussage, dass sämtliche Ergebnisse unbrauchbar oder vollständig belastbar seien.
Proč LanCologne?
Metoda LanCologne se v komplexních vyšetřovacích řízeních nepoužívá k co nejefektivnějšímu potvrzení stávající hypotézy o podezření. Jejím úkolem je nezávisle prověřit konkrétní technickou otázku a posoudit jak usvědčující, tak i ospravedlňující nálezy podle stejných odborných měřítek.
Datová základna je jednoznačně zdokumentována. Pokud je to technicky možné, provádí se vyhodnocení na ověřených zálohách nebo vhodných pracovních kopiích. U nálezů rozhodujícího významu se nespoléháme pouze na automaticky generované zprávy. Ověřuje se původ, logika vzniku a systémový kontext; v případě potřeby se provádí validace na základě primárních dat nebo pomocí druhé odborně vhodné metody.
Právě u složitých případů je rozhodující rozlišovat mezi vazbou na zařízení, vazbou na účet, vazbou na relaci, činností uživatele a fyzickou osobou. Rovněž se rozlišuje mezi pozitivním zjištěním, pouhou slučitelností, neprokázáním a technickým vyloučením.
Výsledky jsou zdokumentovány tak, aby vyšetřovatelé a státní zástupci mohli pochopit jejich podstatu i bez speciálních forenzních znalostí. Zároveň jsou technické podklady zdokumentovány tak, aby je bylo možné reprodukovat pro pozdější přezkoumání jinými forenzními odborníky, obhajobou a soudem.
Od vyšetřovacího úkolu k spolehlivé výpovědi
Nezvratné, zprošťující a nejasné nálezy
Výsledek šetření zůstává otevřený. Pokud několik spolehlivých zdrojů podporuje vyšetřovací hypotézu, je vysvětlena její technická souvislost. Existují-li protichůdné nálezy nebo technicky podložené alternativní vysvětlení, jsou tyto rovnocenně zdokumentovány. Pokud datová základna není dostatečná, je výslovně uvedeno, co se nepodařilo prokázat.
Reprodukovatelnost a následné soudní přezkoumání
Hlavní závěr je formulován srozumitelně pro vyšetřovatele a státní zástupce. Zároveň jsou technické základy relevantní pro vyšetřování zdokumentovány tak, aby další kvalifikovaný IT forenzní expert mohl na základě stejné datové základny reprodukovat podstatná zjištění. To usnadňuje pozdější dotazy, křížové kontroly a případné soudní dokazování.
LanCologne jako nezávislý externí znalec v oblasti IT forenziky
Pokud musí orgán činný v trestním řízení nechat důkladně, nezávisle nebo reprodukovatelně prověřit složitou digitální otázku, společnost LanCologne mu poskytne podporu v podobě objektivního šetření bez předem stanoveného výsledku. Hlavním cílem je poskytnout spolehlivou odpověď na konkrétní vyšetřovací otázku – včetně protichůdných závěrů, omezení výpovědní hodnoty a technické ověřitelnosti.
Právní rámec
Vedení vyšetřování a právní posouzení zůstávají v kompetenci příslušných orgánů trestního stíhání. Podle § 160 trestního řádu prošetřuje státní zastupitelství skutkovou podstatu a je povinno zjišťovat jak okolnosti usvědčující, tak i okolnosti polehčující. § 161 trestního řádu upravuje obecná vyšetřovací pravomoc státního zastupitelství; § 163 trestního řádu pak úkoly policie v rámci vyšetřovacího řízení.
Na znalce se zásadně vztahují §§ 72 a násl. trestního řádu. Podle § 161a odst. 1 trestního řádu jsou znalci povinni se na předvolání dostavit k státnímu zastupitelství a předložit své znalecké posudky. § 82 trestního řádu upravuje formu vypracování znaleckého posudku v přípravném řízení. § 78 trestního řádu se týká soudního dohledu nad činností znalce, pokud je takový dohled na místě.
Zajištění a zabavení se řídí zejména ustanoveními § 94 a § 98 trestního řádu. § 110 odst. 3 trestního řádu se týká prohlížení elektronických paměťových médií a zajištění údajů, které mohou být pro vyšetřování významné. O přípustnosti, rozsahu a nařízení státních opatření rozhodují výlučně příslušné orgány trestního stíhání a soudy.
Podle § 1 odst. 3 JVEG se zapojení ze strany policie nebo jiných orgánů trestního stíhání na základě pověření nebo s předchozím souhlasem státního zastupitelství z hlediska nároku na odměnu rovná zapojení ze strany státního zastupitelství.
Často kladené otázky
LanCologne – IT forenzika pro orgány trestního vyšetřování
Máte dotaz týkající se digitální oblasti? Společnost LanCologne vám pomůže s objektivním a nestranným IT forenzním vyšetřováním.