IT forenzika · Podniky
Jak může společnost zabránit tomu, aby se IT forenzní vyšetřování samo o sobě stalo odvetným opatřením vůči oznamovateli?
Eine Untersuchung darf nicht dazu instrumentalisiert werden, eine hinweisgebende Person wegen einer geschützten Meldung technisch auszuforschen oder zu benachteiligen.
Proč je tato otázka pro podnik důležitá
Interní vyšetřování mohou mít závažné ekonomické, personální a právní důsledky. Právě proto je třeba nejprve vyjasnit, která konkrétní technická skutečnost má být prokázána či vyvrácena. Co největší objem dat není znakem kvality; rozhodující je řádné, ohraničené a transparentní vyšetřování.
Technický přístup k výzkumu
Wir verlangen eine konkrete Beweisfrage und dokumentieren, warum bestimmte Datenquellen für die Untersuchung des gemeldeten Sachverhalts erforderlich sind.
Kde leží hranice výpovědi
§ 36 HinSchG verbietet Repressalien. Ob eine konkrete Maßnahme rechtlich als Repressalie einzuordnen ist, entscheidet nicht der IT-Forensiker; der Untersuchungsauftrag muss jedoch entsprechend sauber begrenzt werden.
Proč LanCologne?
Interní vyšetřování jsou obzvláště citlivá, protože se mohou současně dotýkat hospodářských zájmů společnosti, osobních práv zaměstnanců, ochrany osobních údajů, spolurozhodování v podniku i případných pozdějších soudních řízení.
LanCologne proto nezačíná co nejobsáhlejším prohledáváním IT systémů. Výchozím bodem je jasně formulovaná technická důkazní otázka. Z ní se odvozují potřebné zdroje dat, časová období a kroky vyšetřování. Technická možnost přístupu a právní přípustnost jsou záměrně odděleny.
Výsledek vyšetřování zůstává otevřený. Podezření není potvrzeno jen proto, že zní věrohodně. Důkazy usvědčující, ospravedlňující i protichůdné jsou posuzovány podle stejných odborných měřítek. Pokud je možné několik technických vysvětlení, jsou tato vysvětlení uvedena a v rámci možností vzájemně porovnána.
Automatizované zprávy, výstrahy EDR, shody DLP nebo výstupy forenzního softwaru nejsou bez ověření přijímány jako důkaz. Klíčová tvrzení jsou v maximální možné míře ověřována na základě primárních dat a porovnávána s nezávislými důkazními prvky.
Pro účely případné pozdější odborné kontroly dokumentujeme nejen výsledek, ale i postup, jakým jsme k němu dospěli. Srozumitelná hlavní část je určena vedení společnosti a právnímu oddělení; technická příloha umožňuje kvalifikovanému externímu forenznímu odborníkovi pochopit podstatné závěry.
Náš způsob práce
Žádné předčasné odsuzování – ani v případě, že již existuje interní podezření
Společnost může již z organizačních či právních důvodů mít jasné podezření. Výsledek technického šetření však zůstává otevřený. Dokumentujeme také zjištění, která jsou v rozporu s tímto podezřením, a výslovně uvádíme, pokud nelze na základě získaných údajů prokázat tvrzený čin.
Technické zjištění a právní posouzení zůstávají oddělené
IT forenzika může například zjistit, že určitý účet exportoval soubor, že zařízení bylo v určitém okamžiku připojeno nebo že byla zpráva technicky odeslána. Z toho však automaticky nevyplývá, která fyzická osoba daný úkon provedla, zda byl tento úkon povolený ani jaké z toho vyplývají důsledky z hlediska pracovního, občanského nebo trestního práva.
LanCologne jako nezávislá technická podpora pro právní oddělení a vedení společnosti
Společnost LanCologne není pověřena technickým potvrzením požadovaného výsledku. Naším úkolem je objektivně zodpovědět konkrétní důkazní otázku na základě dostupných digitálních stop. Šetření musí zůstat srozumitelné i v případě, že bude později kriticky prověřeno protistranou, soudem nebo jiným kvalifikovaným IT forenzním odborníkem.
Právní rámec
Pro údaje o zaměstnancích představuje § 26 BDSG zásadní právní základ. § 26 odst. 1 BDSG povoluje zpracování osobních údajů zaměstnanců pro účely pracovního poměru za podmínek tam uvedených. Pro odhalení trestných činů vyžaduje toto ustanovení zejména zdokumentované konkrétní indice, nezbytnost a přiměřenost; zájem zaměstnance, který zasluhuje ochranu, nesmí převažovat. § 26 odst. 6 BDSG neovlivňuje práva na účast zástupců zájmových skupin.
Kromě toho platí zásady GDPR, zejména zákonnost, účelová vázanost a minimalizace údajů podle čl. 5, jakož i požadavek na platný právní základ podle čl. 6. V případě zvláštních kategorií osobních údajů je třeba dodržovat navíc čl. 9 GDPR a případně § 26 odst. 3 BDSG.
V případě technických zařízení určených ke sledování chování nebo výkonu zaměstnanců stanoví § 87 odst. 1 bod 6 zákona o spolurozhodování v podnicích (BetrVG) právo podnikové rady na spolurozhodování, pokud neexistuje žádné zákonné nebo kolektivní smluvní ustanovení. U systémů MDM, EDR, DLP, logování a podobných systémů je proto třeba v každém jednotlivém případě posoudit jejich konkrétní podobu.
V případě oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů je relevantní zejména § 8 HinSchG. Zásada důvěrnosti chrání nejen totožnost oznamovatele, ale také osoby, které jsou předmětem oznámení, a další osoby uvedené v oznámení. § 9 HinSchG obsahuje zákonné výjimky z zásady důvěrnosti. § 36 HinSchG zakazuje odvetná opatření a za tam uvedených podmínek obsahuje pravidlo o důkazním břemenu.
V případě obchodních tajemství nesmí interní vyšetřování automaticky považovat oznámení za porušení tajemství. § 5 zákona o obchodním tajemství (GeschGehG) obsahuje výjimky ze zákazů uvedených v § 4, mimo jiné za určitých podmínek za účelem odhalení protiprávních jednání nebo profesního či jiného pochybení, jakož i pro nezbytná sdělení zástupcům zaměstnanců.
Pokud později dojde k občanskoprávnímu řízení, upravuje občanský soudní řád (ZPO) mimo jiné dokazování prohlídkou; § 371 odst. 1 ZPO výslovně upravuje případ, kdy je předmětem důkazu elektronický dokument. Pro znalecké posudky platí §§ 402 a násl. ZPO. V trestním řízení určuje soud rozsah dokazování podle trestního řádu (StPO); zejména § 244 StPO upravuje zásadu vyšetřování a návrhy na provedení důkazů. Tyto procesní předpisy však z privátně zadané zprávy o IT forenzní expertíze automaticky nedělají soudní znalecký posudek.
Společnost LanCologne poskytuje služby technických znalců, nikoli právní poradenství. Konkrétní přípustnost vyšetřovacího opatření, důsledky z hlediska pracovního práva, procesní strategie a trestněprávní posouzení zůstávají v kompetenci příslušných právních poradců, úřadů a soudů.
Často kladené otázky
Jak může společnost zabránit tomu, aby se IT forenzní vyšetřování samo o sobě stalo odvetným opatřením vůči oznamovateli?
Jak taková technická prohlídka probíhá v praxi?
Přináší vyšetřování vždy jednoznačný výsledek v neprospěch nebo ve prospěch dotčené osoby?
Existuje pro to právní základ?
Kromě toho platí zásady GDPR, zejména zákonnost, účelová vázanost a minimalizace údajů podle čl. 5, jakož i požadavek na platný právní základ podle čl. 6. V případě zvláštních kategorií osobních údajů je třeba dodržovat navíc čl. 9 GDPR a případně § 26 odst. 3 BDSG.
V případě technických zařízení určených ke sledování chování nebo výkonu zaměstnanců stanoví § 87 odst. 1 bod 6 zákona o spolurozhodování v podnicích (BetrVG) právo podnikové rady na spolurozhodování, pokud neexistuje žádné zákonné nebo kolektivní smluvní ustanovení. U systémů MDM, EDR, DLP, logování a podobných systémů je proto třeba v každém jednotlivém případě posoudit jejich konkrétní podobu.
V případě oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů je relevantní zejména § 8 HinSchG. Zásada důvěrnosti chrání nejen totožnost oznamovatele, ale také osoby, které jsou předmětem oznámení, a další osoby uvedené v oznámení. § 9 HinSchG obsahuje zákonné výjimky z zásady důvěrnosti. § 36 HinSchG zakazuje odvetná opatření a za tam uvedených podmínek obsahuje pravidlo o důkazním břemenu.
V případě obchodních tajemství nesmí interní vyšetřování automaticky považovat oznámení za porušení tajemství. § 5 zákona o obchodním tajemství (GeschGehG) obsahuje výjimky ze zákazů uvedených v § 4, mimo jiné za určitých podmínek za účelem odhalení protiprávních jednání nebo profesního či jiného pochybení, jakož i pro nezbytná sdělení zástupcům zaměstnanců.
Pokud později dojde k občanskoprávnímu řízení, upravuje občanský soudní řád (ZPO) mimo jiné dokazování prohlídkou; § 371 odst. 1 ZPO výslovně upravuje případ, kdy je předmětem důkazu elektronický dokument. Pro znalecké posudky platí §§ 402 a násl. ZPO. V trestním řízení určuje soud rozsah dokazování podle trestního řádu (StPO); zejména § 244 StPO upravuje zásadu vyšetřování a návrhy na provedení důkazů. Tyto procesní předpisy však z privátně zadané zprávy o IT forenzní expertíze automaticky nedělají soudní znalecký posudek.
Společnost LanCologne poskytuje služby technických znalců, nikoli právní poradenství. Konkrétní přípustnost vyšetřovacího opatření, důsledky z hlediska pracovního práva, procesní strategie a trestněprávní posouzení zůstávají v kompetenci příslušných právních poradců, úřadů a soudů.
🔗 Související témata
LanCologne – IT forenzika pro firmy
Máte dotaz týkající se digitální oblasti? Společnost LanCologne vám pomůže s objektivním a nestranným IT forenzním vyšetřováním.
V souvislosti s tímto tématem
- Jak může podnik prošetřit potenciálně nepravdivé interní oznámení, aniž by předčasně zpochybnil ochranu oznamovatele?
- Jak může společnost při interních vyšetřováních chránit totožnost obviněných a dalších zmíněných osob?
- Jak může podnik v rámci šetření zaměřeného na dodržování předpisů vyhodnocovat údaje z e-mailů a chatů cíleně, nikoli plošně?
- Jak může podnik nechat provést technické vyšetření případů střetu zájmů nebo nepřípustných vedlejších činností?