IT forenzika · Podniky

Jak by měla společnost zajistit digitální důkazy po obdržení interního oznámení?

Nach einem internen Hinweis – etwa auf Betrug, Datenabfluss oder Compliance-Verstöße – entscheidet sich in den ersten Tagen, ob die relevanten Daten später noch vorhanden sind. Automatische Löschfristen, Kontodeaktivierung beim Ausscheiden oder Gerätewechsel können Beweise vernichten, bevor jemand danach sucht.

Nezávazná poptávka

Proč je tato otázka pro podnik důležitá

Interní vyšetřování mohou mít závažné ekonomické, personální a právní důsledky. Právě proto je třeba nejprve vyjasnit, která konkrétní technická skutečnost má být prokázána či vyvrácena. Co největší objem dat není znakem kvality; rozhodující je řádné, ohraničené a transparentní vyšetřování.

Technischer Hintergrund

Viele Systeme löschen selbstständig: Microsoft 365 nach Aufbewahrungsrichtlinien, Protokolle nach Tagen bis Monaten (abhängig von Lizenz und Konfiguration), Mobilgeräte bei Rückgabe per Wipe. Eine frühzeitige Aufbewahrungsanordnung (Legal Hold) und gezielte Sicherung verhindern das, ohne dass sofort ausgewertet wird.

Relevante Spuren und Datenquellen

• Postfächer und OneDrive/SharePoint (Litigation/Retention Hold)
• Microsoft 365 Unified Audit Log, Entra-ID-Anmeldungen
• Dienstliche Endgeräte (Notebook, Smartphone) vor Rückgabe oder Neuinstallation
• Server-, VPN- und Proxy-Logs
• ERP-/Buchhaltungsprotokolle, wenn fachlich relevant

Grenzen

• Bereits gelöschte Daten sind nur teilweise wiederherstellbar.
• Private Geräte und Konten sind ohne Rechtsgrundlage nicht Gegenstand.

Mögliche Ergebnisse

• Gesicherter, dokumentierter Datenbestand
• Übersicht, welche Quellen verfügbar waren und welche fehlten

Proč LanCologne?

Interne Untersuchungen sind besonders sensibel, weil wirtschaftliche Interessen des Unternehmens, Persönlichkeitsrechte von Beschäftigten, Datenschutz, betriebliche Mitbestimmung und mögliche spätere Rechtsverfahren gleichzeitig berührt sein können. LanCologne beginnt deshalb nicht mit einer möglichst umfassenden Durchsuchung der IT.

So gehen wir vor

• Klärung der Rechtsgrundlage und Beteiligung von Datenschutz/Betriebsrat.
• Sofortige Aufbewahrungsmaßnahmen für kurzlebige Quellen.
• Forensische Sicherung mit Hashwerten und Dokumentation, Auswertung erst nach Festlegung der Fragestellung.

Žádné předčasné odsuzování – ani v případě, že již existuje interní podezření

Společnost může již z organizačních či právních důvodů mít jasné podezření. Výsledek technického šetření však zůstává otevřený. Dokumentujeme také zjištění, která jsou v rozporu s tímto podezřením, a výslovně uvádíme, pokud nelze na základě získaných údajů prokázat tvrzený čin.

Technické zjištění a právní posouzení zůstávají oddělené

IT forenzika může například zjistit, že určitý účet exportoval soubor, že zařízení bylo v určitém okamžiku připojeno nebo že byla zpráva technicky odeslána. Z toho však automaticky nevyplývá, která fyzická osoba daný úkon provedla, zda byl tento úkon povolený ani jaké z toho vyplývají důsledky z hlediska pracovního, občanského nebo trestního práva.

LanCologne jako nezávislá technická podpora pro právní oddělení a vedení společnosti

Společnost LanCologne není pověřena technickým potvrzením požadovaného výsledku. Naším úkolem je objektivně zodpovědět konkrétní důkazní otázku na základě dostupných digitálních stop. Šetření musí zůstat srozumitelné i v případě, že bude později kriticky prověřeno protistranou, soudem nebo jiným kvalifikovaným IT forenzním odborníkem.

Pro údaje o zaměstnancích představuje § 26 BDSG zásadní právní základ. § 26 odst. 1 BDSG povoluje zpracování osobních údajů zaměstnanců pro účely pracovního poměru za podmínek tam uvedených. Pro odhalení trestných činů vyžaduje toto ustanovení zejména zdokumentované konkrétní indice, nezbytnost a přiměřenost; zájem zaměstnance, který zasluhuje ochranu, nesmí převažovat. § 26 odst. 6 BDSG neovlivňuje práva na účast zástupců zájmových skupin.

Kromě toho platí zásady GDPR, zejména zákonnost, účelová vázanost a minimalizace údajů podle čl. 5, jakož i požadavek na platný právní základ podle čl. 6. V případě zvláštních kategorií osobních údajů je třeba dodržovat navíc čl. 9 GDPR a případně § 26 odst. 3 BDSG.

V případě technických zařízení určených ke sledování chování nebo výkonu zaměstnanců stanoví § 87 odst. 1 bod 6 zákona o spolurozhodování v podnicích (BetrVG) právo podnikové rady na spolurozhodování, pokud neexistuje žádné zákonné nebo kolektivní smluvní ustanovení. U systémů MDM, EDR, DLP, logování a podobných systémů je proto třeba v každém jednotlivém případě posoudit jejich konkrétní podobu.

V případě oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů je relevantní zejména § 8 HinSchG. Zásada důvěrnosti chrání nejen totožnost oznamovatele, ale také osoby, které jsou předmětem oznámení, a další osoby uvedené v oznámení. § 9 HinSchG obsahuje zákonné výjimky z zásady důvěrnosti. § 36 HinSchG zakazuje odvetná opatření a za tam uvedených podmínek obsahuje pravidlo o důkazním břemenu.

V případě obchodních tajemství nesmí interní vyšetřování automaticky považovat oznámení za porušení tajemství. § 5 zákona o obchodním tajemství (GeschGehG) obsahuje výjimky ze zákazů uvedených v § 4, mimo jiné za určitých podmínek za účelem odhalení protiprávních jednání nebo profesního či jiného pochybení, jakož i pro nezbytná sdělení zástupcům zaměstnanců.

Pokud později dojde k občanskoprávnímu řízení, upravuje občanský soudní řád (ZPO) mimo jiné dokazování prohlídkou; § 371 odst. 1 ZPO výslovně upravuje případ, kdy je předmětem důkazu elektronický dokument. Pro znalecké posudky platí §§ 402 a násl. ZPO. V trestním řízení určuje soud rozsah dokazování podle trestního řádu (StPO); zejména § 244 StPO upravuje zásadu vyšetřování a návrhy na provedení důkazů. Tyto procesní předpisy však z privátně zadané zprávy o IT forenzní expertíze automaticky nedělají soudní znalecký posudek.

Společnost LanCologne poskytuje služby technických znalců, nikoli právní poradenství. Konkrétní přípustnost vyšetřovacího opatření, důsledky z hlediska pracovního práva, procesní strategie a trestněprávní posouzení zůstávají v kompetenci příslušných právních poradců, úřadů a soudů.

Často kladené otázky

🔗 Související témata